Smrt provází člověka již od úsvitu dějin, ačkoliv tu samozřejmě byla už mnohem dříve. Smrt, úmrtí nebo též skon je definována jako stav organismu po ukončení života. Je trvalá, nevyhnutelná a úplná. A právě kvůli těmto charakteristikám tolik dráždí lidskou mysl. Lze ji najít v bájích, pověstech a legendách všech kultur na Zemi. Hraje v nich důležitou roli a zabývá se především otázkou času smrti, jejího mechanismu jako takového a především a to nejvíce tím, co přichází po smrti. Jelikož smrt je nevratný proces, nikdo nemůže spolehlivě říct k čemu po ní dochází. Představy o posmrtném životě jsou tedy velmi rozmanité a liší se kulturu od kultury. Velkou roli při mytologickém vyobrazení smrti hrálo náboženství daného společenství.
Zvířata spojovaná se smrtí
Mnohé kultury ve svých příbězích smrt spojují s konkrétním zvířetem. Nejčastěji bylo považováno za posla smrti a jeho zjevení člověku zvěstovalo, že mu již mnoho času nezbývá. Jedná se například o:
- Lišaj smrtihlav – velký motýl z čeledi lišajovitých. Kresba na jeho hrudi připomíná umrlčí lebku, proto si lidé jeho přítomnost spojovali s přicházející smrtí.
- Červotoč umrlčí – tento drobný brouček nevyměřuje čas jenom dřevěným stavbám, ale podle pověstí rovněž lidem. Jeho klepání hlavou o stěny vyvrtaných chodbiček totiž až příliš nápadně připomíná „umrlčí hodiny“.
- Sýček obecný – dodnes užívané „nesýčkuj“ má svůj původ již ve starověkém Římě. Ačkoliv Řekové sýčka považovali za posvátného ptáka, Římané z něj udělali posla smrti a špatných zpráv. Jeho houkání mělo oznamovat brzkou smrt.
- Krkavec velký – největší pěvec České republiky je díky svému černému vzezření a krákavému hlasu spojován se smrtí nebo čarodějnictvím. Podobně je na tom vrána černá a havran.
- Pes – ačkoliv je pes považován za nejlepšího přítele člověka, v mnoha kulturách je dáván do souvislosti se smrtí. V mytologii často hlídal bránu do říše mrtvých – v Řecku v podobě tříhlavého psa Kerbera, v severské mytologii měl Garm čtyři oči a hruď zmáčenou krví. V našich končinách je špatným znamením vytí psa.
I nejlepší přítel člověka je spojen se smrtí. Často totiž hlídal bránu do světa mrtvých.
Smrt jako osoba
Smrt je ve většině kultur personifikovaná a duše zemřelých si odnáší v nejrůznějších podobách. Může se jednat o osobu, zvíře či mytickou bytost. Mezi nejznámější vyobrazení a pojmenování smrti patří:
- Morana – velmi krásnou ženu, která byla zároveň vládkyní zimy, najdeme ve slovanské mytologii. Do dnešního dne se na některých místech udržuje zvyk tzv. vynášení smrti, kdy se vyrobí postava z hadrů, jež se následně spálí.
- Smrtka – ze středověku pochází asi nejznámější vyobrazování smrti v podobě kostlivce s kosou. Často ji lze vidět na obrazech, jak tančí tanec smrti. Obvyklé jsou jak v německých, tak českých zemích.
- Thanatos – bůh smrti a zároveň smrt sama pocházející z řecké mytologie. Jednalo se o mladého muže s černými křídly a zhaslou pochodní. Ten zemřelé odnášel do říše mrtvých.
V jaké podobě se lze vrátit po smrti
Česky nemrtvý, umrlec nebo strašidlo, cizím slovem revenant je v podstatě oživlé mrtvé tělo. To přitom může mít různou podobu, v podstatě záleží na tom, jakým způsobem se projevuje. Zatímco některé nemrtvé lze spatřit, jiní jsou očím živých neviditelní. Stejně tak mohou způsobovat dobro, ale také se mohou mstít. Nejčastěji však bývá jejich posmrtná existence spojená s tím, že na tomto světě ještě nestihli dodělat všechny své záležitosti. Mohou se vrátit v podobě:
- ducha – jedná se o nehmotnou substanci člověka, někdy zaměňovanou za duši. Pojem vychází ze slova „dech“. Většinou ho nelze spatřit.
- bludičky – mihotavé světýlko žluté nebo modré barvy. Většinou bývalo spojováno s dušemi lidí, jež zemřeli násilnou smrtí, nebo nepokřtěných dětí.
- upíra – postava nemrtvého, který se živí krví živých, se objevuje v mytologii východního i západního směru. Původně se jednalo o bytost se zarudlou nebo tmavou kůží, teprve moderní zpracování mu dalo bledou pleť a sofistikované způsoby.
- zombie – oživlé lidské tělo bez vlastní vůle, které je oddané nekromantovi. Tento je povolával k sobě, aby plnili jeho příkazy.
Bludičky jsou malá mihotavá světýlka. Říká se o nich, že vás mohou dovést k vašemu osudu. Ale také vás mohou svést z cesty.
