Zdravotnictví je definováno jako soubor opatření, postupů a zařízení, pro zajištění veřejného zdraví. Kromě ošetřování nemocných sem patří také prevence, ochrana duševního zdraví nebo otázka zvládání chorob. Systém veřejného zdravotnictví si přitom za hlavní cíl klade dosažení co nejvyšší možné úrovně zdraví obyvatelstva a prodloužení života společným snažením celé společnosti. Zdravotní péče zahrnuje posilování zdraví jednotlivců, omezování nemocnosti, léčbu již nemocných a eliminaci následků onemocnění. Na těchto cílech participují jak zdravotnické orgány, jako je ministerstvo zdravotnictví či zdravotní pojišťovny, organizace, jako jsou lékařské komory, zdravotnická zařízení, jako jsou nemocnice či léčebné ústavy, pracovníci ve zdravotnictví, tak zdravotnická zařízení, která poskytují služby jako je výchova ke zdraví či lékárny.
Základní zdravotní péče potom představuje soubor úkonů, na kterých se podílí jak jednotlivci, tak výše zmíněné zdravotnické služby. Jedná se například o léčení běžných onemocnění, péči o matku a dítě, poskytování léků, prevenci poruch zdraví, informace o základní hygieně, očkování či podporu správné výživy a dostatkem pitné vody.
Jak si vede Česká republika
Čeští muži se průměrně dožívají 76 let, ženy potom 82 let. Průměrně se tedy Čech dožije přibližně 79 let. Tato průměrná délka života je v žebříčku mezi ostatními zeměmi velmi vysoko. Česká republika je podle dat z minulých let přibližně třicátá třetí ze 183 hodnocených států světa v kategorii průměrné délky života. A to i přesto, že naše „délka zdravého života“ značně pokulhává. Ačkoliv se totiž ženy dožívají 82 let, zdraví je opouští přibližně v 62 letech. Muže potom ještě o rok dříve v 61 letech. To znamená, že Češi přibližně dvacet let svého života prožijí v nemoci. Tento fakt rovněž odpovídá datům České statistického úřadu, který podle svých zjištění sestavil statistiku četnosti návštěv praktických a specializovaných lékařů. Zřejmě nepřekvapí, že po šedesátém pátém roce jde u obou pohlaví četnost návštěv výrazně nahoru. Češi ve stáří vyhledávají lékaře častěji.
Mezi tři nejčastější příčiny úmrtí v České republice patří kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění a úrazy. Choroby srdce jsou českou doménou, neboť i po snížení úmrtnosti v této kategorii, Česká republika má dvakrát vyšší průměr než zbytek zemí v EU. Z nádorových onemocnění Čechy nejvíce trápí nádor prsu u žen a nádory prostaty u mužů.
Dle statistik se „zdravá délka života“ v České republice nezměnila již padesát let.
Česká republika a Světová zdravotnická organizace OSN
V roce 1945 na podnět Číny a Brazílie byl jednohlasně přijat návrh na vytvoření nezávislé zdravotnické organizace pod záštitou OSN. Již o rok později byla 61 státy podepsána zakládací listina, která nabyla účinnosti dne 7. dubna 1948. Toto datum je jednak přijímáno jako den vzniku World Health Organisation (WHO) neboli Světové zdravotnické organizace, jednak je sedmý duben celosvětově oslavován jako Světový den zdraví. Jednotlivé země, které smlouvu ratifikovaly, musí spolupracovat v oblasti zdravotnictví, realizovat preventivní programy a celkové vést svou zemi ke zlepšování zdravotnické péče. Mezi hlavní cíle Světové zdravotnické organizace patří:
- snižování úmrtnosti, nemocnosti a postižení,
- podpora zdravého životního stylu a zároveň omezování sociálních, ekologických a ekonomických podmínek, které mohou vyvolávat zdravotní rizika,
- podpora a rozvoj spravedlivých zdravotnických systémů, které budou fungovat efektivně a odpovídat tak potřebám lidí,
- cílení na zdravotnické strategie a institucionální zázemí.
Světová zdravotnická organizace pomáhá státům vypracovávat strategie v rámci zdravotní politiky, provádí konzultační činnosti v případě potřeby a dále sleduje hodnoty související se zdravotním stavem populace. Organizace sídlí v Ženevě ve Švýcarsku.
Evropský spotřebitelský index zdravotnické péče
Euro Health consumer Index zkráceně EHCI či česky evropský spotřebitelský index zdravotnické péče je od roku 2005 uznávaným monitoringem hodnoty poskytované zdravotnické péče v jednotlivých evropských státech. Informace jsou sbírány z veřejných statistik, průzkumů mezi pacienty a rovněž nezávislého výzkumu, který provedla švédská soukromá společnost, zabývající se hodnotami ohledně zdravotní péče poskytované v Evropě. Česká republika byla společně s dalšími cca 35 státy hodnocena v šesti velkých kategoriích, které obsahují další podsložky. Za každý aspekt je možné získat body, na základě kterých, je poté vystavěn finální žebříček. Státy jsou hodnoceny v kategoriích:
- Práva pacienta a informovanost – hodnotí se například právo na druhý názor v případě nespokojenosti pacienta, on-line objednávání, elektronické záznamy pacientů, dostupnost elektronických receptů, zapojení pacienta do rozhodování apod.
- Dostupnost lékařské péče a čekací doba na vyšetření – hodnotí se například dostupnost lékařů v určité dny, přístup ke specialistům, zajištění léčby rakoviny do 21 dní či velkých elektivních operací do 90 dnů apod.
- Výsledky zdravotnické péče – hodnotí se například četnost úmrtí kojenců, přežívání pacientů s rakovinou, podíl potratů, počty úmrtí na mozkovou mrtvici, snížení počtu kardiovaskulárních úmrtí, potratovost apod.
- Šíře a dosah poskytovaných služeb ve zdravotnictví – hodnotí se například zda-li je zubní péče zahrnuta do veřejného zdravotnictví, četnost transplantace ledvin na milion obyvatel, úroveň dlouhodobé péče o staré občany, četnost císařských řezů apod.
- Prevence – hodnotí se například vakcinace malých dětí, krevní tlak obyvatelstva, prevence kouření, osvěta ohledně alkoholu a tělesné aktivity apod.
- Léky – hodnotí se například doplatky za léky a jejich výše, dostupnost nových léků, antirevmatika, spotřeba antibiotik na jednoho obyvatele apod.
Česká republika je v rámci těchto měření hodnocena velmi pozitivně, standardně se pohybuje kolem 14. místa v žebříčku. Obvykle je hodnocena jako nejlepší v rámci postkomunistických zemí. Zřejmě nejhoršího skóre dosahuje v kategorii léků a prevence.
