Život nemá smysl, lidská existence nemá žádnou hodnotu, platnost veškerých důležitých aspektů a autorit neexistuje. Přibližně takto by se dala přiblížit hlavní myšlenka filosofického směru nazvaného nihilismus. Tento pojem vychází z latinského slova nihil neboli nic. Zjednodušeně by se dalo říct, že tento postoj popírá a odmítá téměř všechno. Poprvé se objevil v 5. století ve spisech svatého Augustina, jež se proti němu vymezoval. Tehdy a téměř i po celý středověk byl později jako nihilista označován ten, kdo odmítal křesťanství nebo jiným způsobem kritizoval toto náboženství. Dnes moderní nihilisté většinově řeší téma smyslu života. Proč jsme tady? Má to vůbec nějaký význam? Na tyto otázky narážejí a nemohou najít odpovědi. Proto je velmi časté, že nihilisté trpí depresemi, mají sklíčené myšlenky a mnoho kolem sebe kritizují. Tento pohled na svět se začal objevovat v dílech filosofů 19. století. A podle toho, na který aspekt života se daný nihilista zaměřoval, lze nihilismus rozdělovat například na geografický nihilismus, mereologický, mladistvý, morální, sociální, populární, atd. přičemž nejvýznamnější je zřejmě existenciální nihilismus.
Nihilismus ve světě
Jak již bylo řečeno, tento pojem se poprvé objevil ve spisech slavného duchovního učitele svatého Augustina. Od něho jej přebírali scholastikové ve středověku, mezi které patřil například Abélard. Pojetí lidského života a hledání jeho smyslu a důvodu existence ale bylo zaznamenáno ještě dříve, než v onom 5. století. Bylo tomu tak v buddhistických spisech Theravada a Mahayana Pripitaka z 9. století p.ř.l. Smysl života se tehdy hledal v hlubokých meditacích a asketismem neboli odříkáním. V moderní osvícenské době je nutné zmínit německé filosofy, jako byl Friedrich Jacobi, Immanuel Kant, Nietzsche, Heidegger či dánský Kierkegaard. Jinak samotný termín nihilismus jako takový zpopularizoval ruský spisovatel a filosof Ivan Turgeněv z 19. století a to díky své knize Otcové a děti.
Jakým způsobem nahlíží nihilismus na člověka
-
Život nemá smysl ani hodnotu
Klíčovou myšlenkou nihilismu je skepse ohledně lidské existence a jejího smyslu. Dochází tedy k popírání hodnoty člověka, který je chápán jako další bezvýznamný tvor ve vesmíru. Člověk ale umí myslet. A právě proto má tendenci hledat smysl života, neboť bez pochopení důvodu své existence nedokáže plnohodnotně žít. A pokud smysl nenachází, je dokonce schopen si nějaký důvod vymyslet. A vzhledem ke skutečnosti, že život nemá podle nihilismu žádnou hodnotu, tak ji z tohoto hlediska rovněž nemá ani smrt. Smrt je konečná, neměnná a nevyhnutelná. Nedochází po ní ke znovuzrození do tohoto nebo jiného světa.
Míra aktuálnosti: Pátrání po důvodu lidské existence se jako červená niť táhne celou historií lidstva. Doba ale pokročila a přesunula se k trochu egoističtějšímu pojetí nihilismu a to smyslu nikoli lidstva jako takového ale lidské existence. Jedinci samotní se ptají po svém konkrétním důvodu žití. A tento smysl poté mohou nacházet i ve zdánlivě jednoduchých věcech jako je narození potomka, služba vlasti, apod.
-
Autority, státní orgány a právo je bezvýznamné
V tomto bodu záleží na extrémnosti myšlení daného nihilisty, neboť do jisté míry tento názor může přecházet až v anarchii. Právní nihilismus popírá zákony, takže může docházet k jejich porušování a kriminálním činnostem. Náboženský nihilismus vyzývá ke vzpouře proti duchovním a společenským hodnotám. Sociální nihilismus míří se svou kritikou do sociální sféry – proti srsti mu jsou různé státní instituce, reformy, určitá politická rozhodnutí, způsob života, nové hodnoty, apod.
Míra aktuálnosti: Tyto ideje nihilismu vedli v minulém století k rozvoji extremistických názorů a hnutí. Jednalo se například o fašismus, leninismus, marxismus nebo anarchismus.
Nihilisté odmítají autority a řád.
-
Kulturní trendy nejsou k ničemu
Jelikož nic nemá smysl, poté ani kreativita a snažení se dosáhnout něčeho lepšího nemá smysl. Směr nihilismu, který je označován jako populární, se vymezuje proti kulturním trendům. Konzum masových společností vytváří z lidí jen slepé ovce, které jdou určeným směrem. Nihilismus se snaží jít proti proudu, nenechat se strhnout proudem. Vždyť jaký smysl má mít značkové oblečení, když moje existence nemá smysl? Pouze avantgarda, která se snaží přicházet s něčím novým, stojí za pozornost a zachování.
Míra aktuálnosti: Ačkoliv avantgardní směry nejsou v dnešní době na výslunní tolik, jak by si dle této myšlenky zasloužily, kritika konzumní společnosti je naopak velmi živá. Obzvlášť důsledky masovosti a spotřební výroby, jako je zamoření planety odpadky, plastovými materiály, apod.
