Stres, napětí, zátěž nebo tlak. Ať už si vyberete jakékoliv pojmenování, vždy se bude jednat o funkční stav organismu, který je vystaven mimořádným podmínkám. V důsledku čehož dochází k obranným reakcím, které mají za úkol udržet a zachovat rovnováhu a vyvarovat se poškození daného organismu. Do jisté míry by se tedy na základě této definice dalo říct, že stres je dobrý, neboť nás má chránit před důsledky při nějaké zátěžové situaci. Takovému „dobrému“ stresu se říká eustres. Pociťujeme ho například před pohovorem, konkurzem, při skládání zkoušky nebo například při schůzce na slepo – jeho úkolem je v těchto případech nás vybičovat k lepším výkonům. Jeho opakem je distress, což je ten druh stresu, který znáte například z práce, při nestíhání povinností, nahromadění úkolů, apod. Ovšem tento druh stresu rozhodně stojí za to nepodceňovat. S každým případem takového vypětí si totiž zatloukáte do své rakve další pomyslný hřebíček. Umí totiž významně ovlivnit naše zdraví a nepříznivě ho ovlivňovat.
Stresové situace a jejich vliv na naše zdraví
Se zátěžovými situacemi se během svého života potkáváme denně, přičemž mají velmi širokou škálu záběru. Může se jednat o nadmíru práce, telefonický hovor, výtku od partnera, neposlušnost dětí po úmrtí blízkého člena rodiny nebo požár domu. Podle vyhodnocení závažnosti se zvyšuje činnost sympatických nervů a stresových hormonů, jako je například adrenalin nebo kortizol. Tělo je díky tomu připraveno k okamžité reakci a jeho odolnost je zvýšená. Jedná se ale o velmi náročný proces, během kterého jsou krev a živiny hnány do svalů a orgánů, od kterých se očekává vyšší výkon. Jiné procesy, jako je například trávení, ustupují do pozadí. Organismus je tedy plně nastaven na možnost boje nebo útěku. Ačkoliv se jedná o přirozený obranný mechanismus, jeho funkčnost je pouze krátkodobá. Díky náročnosti jsou totiž vyčerpány zásobárny energie. Po prožití určitého stresu je nutné je doplnit relaxací a odpočinkem. Nadměrné udržování těla v pozoru bez náležitého odpočinku může vést například k:
- nadměrnému pocení,
- pocitům úzkosti a nevolnosti,
- trvalému zvýšení krevního tlaku,
- vzniku druhého typu diabetes,
- infarktu,
- stresovému vředu žaludku,
- rozvinutí astmatu,
- kolapsu organismu s následkem smrti.
Aby bylo alespoň do určité míry možné vyhodnocovat závažnost určité situace, byla T. H. Holmesem a R. H. Rahem škála stresu. Sestavili žebříček, do kterého uvedli celkem 43 různých stresových situací s různou bodovou hodnotou. Následně si stačí posčítat body u těch stresových situací, které se vás dotýkají za posledních 12 měsíců. Při výsledku vyšším než 300 bodů, máte velkou pravděpodobnost rozvinutí tělesného onemocnění v důsledku stresu a to až 80%. Při skóre 150 až 299 bodů klesá tato pravděpodobnost k 50%. Při bodech pod 150 je to už pouhých 30%.
Stres může významně poznamenat vaše zdraví.
Jaký vliv má stres na naše zdraví
Jak již bylo řečeno, po vystavení stresové situaci je potřeba zajistit dostatečnou obnovu energetických zásob. Ale už při samotném průběhu zátěžové situace můžeme tlumit její dopady praktikováním pestré škály technik. Z dlouhodobého hlediska jsou ale nejúčinnější změny v životním stylu.
- Zajistěte si kvalitní životosprávu – dostatečně spěte, jezte v klidu a zdravě, dopřávejte si zdravotní procházky či jiné pohybové aktivity.
- Naučte se relaxovat – každému vyhovuje jiný druh relaxace, může se jednat o čtení knihy, procházku, poslech relaxační hudby, masáž, sledování filmu,…
- Nebuďte na všechno sami – nebojte se říct, že je toho na vás hodně a přehoďte některé povinnosti na partnera nebo spolupracovníka.
- Sem tam si udělejte radost – dopřejte si čokoládu, kupte si něco hezkého.
- Aplikujte uklidňující techniky – správné dýchání, mačkání antistresového míčku, zorganizujte si práci, dejte si v klidu kávu.
