Podle dat CIA patří mezi země s nejvyšší dlouhověkostí například Monako s průměrným věkem 89,5 roku, dále USA, kde je to přibližně 80 let, Kanada s 82 roky či třeba Velká Británie s 81 roky. Pravděpodobná délka dožití neboli střední délka života ale napříč světem velmi významně kolísá. Jedná se o údaj, který je pouze statistický a udává pouze předpokládaný věk vašeho dožití. Jeho výše je dána tím, kolika let se obyčejně dožívají členové dané populace. Hodnota samotná je přitom ovlivněna například stravou, ekonomikou země, stavem zdravotnictví, vojenských stavem země, kvalitou životního prostředí, úrovní kriminality a dalšími faktory. Proto v rozvojových zemích se tato „naděje dožití“ snižuje až k 50 či dokonce 40 rokům.
Země třetího světa ale nyní ponechme stranou a soustřeďme se na náš život, který by měl pohodlně dosáhnout cca 82 let. Za předpokladu, že je vám kolem dvaceti let je to ještě zhruba šedesát let života. A to je přeci hromada času. Nebo ne?
Délka života v číslech
Šedesát let života představuje 21 900 dní. Ty se skládají z 525 600 hodin. Zároveň je to také:
- 60 zim a tedy i vánočních svátků
- 60 sezón ledního hokeje
- 300 knih (podle jisté studie průměrný člověk přečte ročně cca 5 knih)
- 12 voleb prezidenta
- 700 pizz, když budete jíst pizzu 1x do měsíce
- 60 narozeninových oslav
- 120 dovolených (když jezdíte 2x ročně)
Ani tato čísla zatím ještě nezní nijak tragicky. A právě proto tak často něco odkládáme. „Tu knihu začnu číst až bude víc času.“ „Dovolenou si teď nemůžu dovolit, mám moc práce.“ „Pizzu bych jíst neměla, počkám až zhubnu dvě kila.“ „K volbám půjdu až příště.“ Z hlediska povinností se může jednat o prokrastinaci, z hlediska užívání si života potom o syndrom odkládaného života. Mnoho jedinců takto čeká na změnu vnějších okolností, díky čemuž potom budou moci být šťastni. Vždyť času na to mají dost, takže jejich štěstí nyní ještě počká.
Zbývá vám 60 let života – skutečně?
Budeme vycházet z původního předpokladu, že je vám kolem dvaceti a zbývá vám tedy ještě příjemných a dlouhých 60 let života. Jenomže ne všechen tento čas jsme vzhůru.
- 8 hodin denně spíme krát 60 let = 175 200 hodin
To představuje 20 let života. Ze 60 let tak nyní máme k dispozici pouze 40 let života vzhůru. Dalším faktorem, který významně ukusuje z našeho zbývajícího života je práce. Během roku 2017 proběhly hned dvě studie, které anonymně zjišťovaly, jak jsou lidé spokojeni ve své práci. A přibližně polovina jich řekla, že jsou ve své práci nešťastní. Nemusíte přímo spadat do této kategorie, ale sami si zhodnoťte, jak se ve své práci cítíte. Téměř každý druhý pracující se již v pondělí těší na víkend, kdy si může užívat a dělat to, co doopravdy chce. V podstatě lze tedy říct, že náš život je soustředěn ve víkendech.
- 260 pracovních dní ročně tj. 10 400 pracovních dní za 60 let – odečteme od zbývajících 40 let neboli 14 600 dní = 4 200 dní neboli 11 let života
Pokud i vy soustředíte oblíbené činnosti a užívání si života na víkendy, zbývá vám pouze nějakých 11 let tohoto času. A to i za předpokladu, že půjdete přibližně v 63 letech do důchodu. Obecně lze totiž říct, že většina jedinců starších 63 let má mentální či pohybové potíže. Zdraví a kondice již neslouží. V tomto období jsou zhruba pouze dva dny ze sedmi dobré. Po všech propočtech nám tedy opravdu zbývá pouze 11 let života, během kterého si můžeme užívat.
- 1 rok tvoří víkendy, během kterých musíme dělat činnosti, které nechceme (úklid, údržba domu, práce na zahradě, pracovní přesčasy, apod.) = zbývá nám 10 let života
Vezmeme-li toto do důsledků ve 20 letech máme přibližně už jenom 10 let života, které strávíme tím, co chceme. Zkrátka a dobře trávíme obrovskou část svého času tím, že děláme to, co nechceme. Necháváme na sebe tlačit rodinu, přátele, šéfa i okolní svět, a snadno se tak necháme rozptýlit pozlátky, která ani nepotřebujeme. Nové auto, drahá dovolená, luxusní šperky, to jsou věci, kterým věnujeme svůj čas. A co hůř, užíváme si je pouze o víkendech, které jsou ale mrknutím oka pryč. Vzápětí je tu tak nové pondělí a nový boj o to, dostat se až k víkendu.
Time managament
Spánku, jídlu, určitým povinnostem a práci se zřejmě tak jako tak nevyhneme. Proto se velmi těžko dospělému člověku vštěpuje, že by měl žít daným okamžikem a užívat si života každý den. Efektivnější radou je v tomto ohledu naučit se zbývající čas správně organizovat a plánovat. Time managament představuje sadu postupů, které jsou určené právě na efektivnější využívání času. Mezi dané způsoby patří například plánování, přidělování, stanovování cílů, analyzování stráveného času, sestavování žebříčku priorit. Ne každá minuta vašeho života musí mít stanovenou hodnotu, ale kvalitním rozvržením úkolů a jejich plnění získáme mnohdy až několik hodin týdně navíc. Rovněž omezení některých aktivit, jako je neúčelné sledování televize, projíždění sociálních sítí, surfování na internetu významně navýší náš čas, který můžeme trávit s rodinou nebo zkrátka tím, co máme rádi.
Správnou organizací času stihnete všechno důležité.
Zajímavá čísla na závěr
Pro zajímavost se můžete podívat, kolik vám některé činnosti ročně spolknou času.
- 23 dní projíte
- 5 dní strávíte péčí o své tělo a hygienou
- 2 080 dní pracujete (bez svátků a dovolených)
- 4,5 dne strávíme cvičením
- 30 dní strávíte před televizí
- 17 hodin promilujete
- 1,5 dne prosmějete
