Slovo apokalypsa ve svém původním významu znamenalo zjevení nebo též odhalení nadpřirozené pravdy o dějinách a jejich smyslu. Většinou se tak mělo stát skrz nějakého prostředníka. Dnes si pod tímto pojmem ale představíme katastrofu nebo v širším slova smyslu i konec světa. Datum tzv. posledního soudu se masově vypočítávalo už ve starověku. Mnoho proroků předpovídalo čas i způsob, jakým veškeré lidstvo zmizí z povrchu zemského. Někdy v takovém scénáři hrála roli i samotná planeta, jindy se jednalo pouze o zánik lidstva. Zatímco dříve se jednalo o práci různých věštců a mudrců, dnes toto téma víří především renomovaní vědci. Zjišťují úskalí a nebezpečí, která by lidstvu mohla v budoucnosti hrozit a rovněž to, jak jim předejít nebo je alespoň eliminovat. Přitom člověk není ve všech těchto scénářích nutně viníkem.
Jak si na tom stojíme hlídají tzv. hodiny posledního soudu. Jedná se o symbolické hodiny, jež byly ustanoveny v roce 1947. V tento rok byla ručička nastavena 7 minut před půlnocí. Čím blíže je přitom ručička blíže ke dvanáctce, tím náchylnější je náš svět ke globální katastrofě. Tyto hodiny ale mohou vlivem příznivé situace jít rovněž i pozpátku. V roce 1991 byly prozatím nejdále, ručička byla 17 minut před půlnocí. V roce 2018 už byly pouhé 2 minuty před půlnocí.
Hodiny posledního soudu jsou poměrně dost nachýlené.
Slunce spálí vše živé
Slunce je zdroj tepla a světla a bez něho by na naší planetě nemohl existovat život. Tato životadárná hvězda ale rovněž bude stát i za zánikem Země. Chemické reakce, které probíhají v jádru Slunce, zde přeměňují zásoby vodíku na hélium. Přibližně za 7,5 miliard let, ale tato zásoba dojde a Slunce tak nebude mít další vodík, který by mohlo přeměňovat. Následkem čehož se začne rozpínat a pohlcovat jednu planetu za druhou. Poté, co pojme do svého objemu Merkur a Venuši bude na řadě i Země. Ze Slunce se tak stane červený obr. Jádro se následně začne zase zmenšovat a postupně bude vyhasínat, až se ze Slunce stane bílý obr. Tento scénář je téměř nevyhnutelný. Lidstvo se jej ale nedočká, neboť postupné zvětšování Slunce povede ke zvyšování teploty na Zemi. Následkem bude vypařování oceánů a proměňování Země na vyprahlou planetu. A bez vody už na ní nebude život možný.
Přibližné datum: Za 7,5 miliardy let.
Záchrana: Vychýlení Země z jejího kurzu nebo osídlení jiných soustav.
Přírodní katastrofa
Je prokázáno, že při života na Zemi došlo opakovaně k „výměně“ téměř veškerých druhů. Mezi nejznámější vymírání patří to z druhohor, kdy naši planetu opustili dinosauři. Toto vymírání druhů ale zdaleka nepatří k těm největším. Ve většině případů za vyhynutí tak velkého počtu druhů mohla výrazná sopečná činnost, pokles hladiny světových oceánů a zvýšení jejich salinity nebo dopad asteroidu. Všechny tyto přírodní katastrofy by měly dopad v podobě zemětřesení nebo velkého tsunami. Planeta Země by s největší pravděpodobností přečkala vcelku bez úhony, ovšem pro lidi by se jednalo o rozsudek smrti. Alespoň z velké části.
Přibližné datum: Prakticky kdykoliv.
Záchrana: Hlídání všech aktivních vulkánů a drah kosmických těles.
Válka mezi lidmi
Jaderným arzenálem dnes disponuje mnoho zemí. Důvodem pro započnutí světové války by přitom mohlo být téměř cokoliv – neshody ohledně náboženství, hranic, historických událostí, nedostatek vody, přelidnění, apod. Ačkoliv zbraně hromadného ničení má k dispozici i například Izrael nebo Severní Korea, největší riziko momentálně představují velmoci. Původně panoval chlad mezi USA a Ruskem, tento spor se ale nyní dostává až na druhé místo. Hlavní pozornost přitahuje nevraživost mezi USA a Čínou. Tento scénář se opírá především o to, že v minulosti vždy když měla stávající velmoc uvolnit místo nově vznikající, přerostlo toto ve válku.
Přibližné datum: Cca desítky let.
Záchrana: Diplomatická jednání mezi jednotlivými zeměmi.
Pandemie agresivního viru
Ve 14. století zabila tzv. černá smrt neboli mor v Euroasii přibližně 75 milionů lidí. V roce 1918-1920 to byla zase španělská chřipka, která si vzala přes 50 milionů životů. Riziko agresivního viru, který nebudeme umět léčit či na něj léky nebudou působit kvůli genetickým modifikacím, je poměrně vysoká. V souvislosti se slovem pandemie si z poslední doby můžeme vzpomenout na virus H5N1 neboli ptačí chřipku, která hrozila vypuknutím v roce 2005 v celosvětovém měřítku. Epidemií hrozil rovněž virus Zika v roce 2015.
Přibližné datum: Téměř kdykoliv.
Záchrana: Boj proti genetickým modifikacím, sledování situace a hledání účinných léčiv.
Léky mohou v budoucnosti přestat působit.
