Malé dítě, které ještě večer bylo živé, zdravé a celkově v pořádku, je ráno nalezeno bez známek života. Přibližně takovým způsobem může do života rodičů zasáhnout syndrom náhlého úmrtí kojence tedy anglicky sudden infant death syndrome. Ačkoliv se jedná o v populaci celkem nízce hodnocenou hrozbu, která postihuje 0,22 dětí na 1 000 narozených miminek, přesto se jedná o významnou noční můru rodičů malinkých dětí. Syndrom se totiž projevuje u těch nejmenších, postihuje kojence do jednoho roku života. Nejčastěji však k němu může dojít v období mezi druhým a čtvrtým měsícem života miminka. Příčina syndromu náhlého úmrtí není doposud objasněna. Ani po pitvě zemřelých dětí nebyla nalezena příčina smrti. Vzhledem ke své záhadnosti a neobjasněnosti, syndrom náhlého úmrtí kojence děsil rodiče nejen v historii, ale i dnes v době všemožných technologických vymožeností, jako jsou monitory dechu či další „chůvičky“.
Neočekávaná smrt postihuje v České republice přibližně 25 dětí ročně, přičemž z hlediska pohlaví jsou mírně častěji postiženi chlapci.
Nečekaný skon dítěte v minulosti
Syndrom náhlého úmrtí kojence není žádnou moderní civilizační chorobou. Jedná se o nemoc, jež byla popsána v mnoha historických pramenech. Zřejmě jedny z prvních zmínek ohledně nevysvětlitelného úmrtí dětí se vyskytují již v Bibli. Jelikož si dřívější medicína však tento stav nedokázala vysvětlit, hledala příčinu smrti v zalehnutí dítěte matkou. Jelikož neexistovalo uspokojivější vysvětlení, zalehnutí rodičem se jakožto příčina smrti přijalo. A to dokonce do té míry, že v Prusku bylo ve všeobecném zemském právu přijato nařízení, které zakazovalo dětem do dvou let spát ve společné posteli s rodiči. Jakmile by se na něco takového přišlo, sankcí pro rodiče byl tělesný trest nebo vězení.
V historii bylo celkem běžné, že děti spaly společně se svými rodiči v posteli. Bylo tomu tak především z praktických důvodů – děti neměly kde spát jinde, domy byly malé a nebyl v nich prostor na oddělené postele. Kromě toho si blízcí členové jedné rodiny mohli vzájemně poskytovat tělesné teplo, což bylo účelné především v chladných obdobích.
Dříve se věřilo, že náhlé úmrtí kojence způsobili rodiče zalehnutím.
Lilith je viníkem, to ona vraždí kojence
Vzhledem k tomu, že dítě, které večer bylo v pořádku, je ráno mrtvé, v historii se z úmrtí dětí obviňovaly nadpřirozené síly. Za „vraždami“ kojenců tak měla stát například Lilith, první žena Adamova. Lilith je démon, který se měl mstít za smrt svých vlastních dětí tak, že zabíjel rodičky a novorozeňata. Věřilo se, že Lilith chlapce zabíjela během jejich prvních osmi dní na světě, u dívek to bylo během prvních dvanácti dní. Lilith měla být podle některých pramenů první družkou Adama, která byla stvořena stejně jako on z prachu země. Mělo se jednat o nezávislou ženu, která se odmítla podrobit nejen vůli Adama, který s ní nechtěl jednat jako se sobě rovnou, ale i samotného Boha. Od Adama odešla a stala se družkou mnoha různých temných bytostí. Za svou neposlušnost a nezřízenost byla potrestána tím, že její děti umíraly, neboť měly hmotná těla, která se neslučovala s nesmrtelností, kterou jim Lilith předávala ve svých genech.
Rizikové a ochranné faktory
Ačkoliv příčina smrti u kojenců nebyla doposud nalezena, existují určité rizikové faktory, které mohou ohrožení syndromem zvýšit. Jedná se například o matku kuřačku, nízký věk matky, předčasný porod, nízkou porodní hmotnost, nedostatečnou prenatální péči, dítě na umělé výživě, pasivně kouřící dítě, drogovou závislost matky, přehřívání dítěte apod.
Za jistou prevenci proti náhlému syndromu úmrtí kojence jsou považovány dudlíky. Riziko vzniku syndromu u dítěte, které v noci dudlá dudlík, se snižuje až o 90%. Různé vědecké studie tento faktor sledovaly a zjistily, že pravděpodobně je tento fakt způsobený tím, že dítě s dudlíkem nespí tak hlubokým spánkem a je pro něho tak snazší se probudit, když se cítí nepříjemně. Další hypotéza tvrdí, že dudlík zabraňuje tomu, aby se dítě otočilo obličejem do matrace a udusilo se tak. Podle nejnovějších studií, které proběhly v roce 2011 může dudlík zamezit vzniku nejen tohoto syndromu, ale také dalších rizik, jež mohou ve výsledku vést k náhlému úmrtí kojence.
Podle posledních studií může dumlání dudlíku snížit riziko syndromu náhlého úmrtí až o 90%.
