Způsobů, jak lze opustit tento svět, je opravdu velké množství. Někdy k tomu můžete přispět vlastním přičiněním, jindy v tom můžete být naprosto nevinně. Statisticky jsou ale určité příčiny smrti pravděpodobnější než jiné. Mnohdy je také velmi těžké posuzovat, která konkrétní věc za smrt může, neboť často jde o souhru hned několika různých faktorů. Smrt také může přijít velmi nečekaně a bez předchozího varování, což pokud příčina úmrtí má původ uvnitř těla, bývá označováno jako náhlé úmrtí. My vám zde přinášíme souhrn téměř veškerých příčin, které by přímo nebo ve svém důsledku mohli být důvodem vaší smrti.
-
Stáří
Opouštění světa z důvodu sešlosti a stáří se považuje za přirozenou smrt. Stáří se nevyhne žádný živočišný druh, ačkoliv u nich délka života kolísá od několika hodin po několik stovek let. V České republice se lidé dožívají průměrně 75 let. Muži mívají průměrný věk úmrtí v 75,8 let a ženy v 82 letech. Obecně se ve světě ženy dožívají více let než muži, což prokazuje i to, že všech deset nejstarších lidí světa bylo ženského pohlaví. Nejstarším člověkem byla Jeanne Calmentová, která se dožila 122 let a 164 dní.
Smrt stářím je přirozená smrt.
-
Nemoc
Nemoc nebo též choroba je definována jako patologický stav těla nebo mysli. Může být dlouhodobého i krátkodobého charakteru, projevit se může znenadání i po předchozím varování. Obecně lze ale říci, že podle statistik jsou mezi nejčastějšími smrtelnými onemocněními ta srdeční (infarkt), mozková (mrtvice), nádorová, rakovinná, dýchací či jaterní. Pro Čechy jsou ještě velmi typická onemocnění trávícího traktu.
-
Smrt způsobená vlastním přičiněním
Smrt, kterou si způsobíte vy sami, dobrovolně a především úmyslně, je sebevražda. Tu lze vykonat mnoha způsoby od utonutí, přes podřezání žil, po spolykání prášků. Z hlediska úmyslu se odlišuje od sebezabití, které je kvalifikováno jako smrt, kterou si jedinec způsobil sice sám, ale neúmyslně. A to svou neobratností či nedopatřením. Jde například o otravu houbami nebo nějaký úraz. Poslední je z tohoto hlediska asistovaná sebevražda známější pod názvem eutanázie. Ta je v mnoha zemích zakázaná. Jde při ní o to, že jedinec, který si přeje smrt, o ni požádá a je tedy vykonaná s jeho svolením.
-
Selhání v důsledku podmínek
Vnějších podmínek, které mohou zapříčinit vaše úmrtí je rovněž více. Nevyhovující podmínky ale často musí trvat déle, než krátký čas. Ke smrti hladem dojde například až po 70 dnech, neboť tělo do té doby čerpá z tukových zásob. Bez vody vydržíte ale pouze 3 až 4 dny. Tyto údaje se mohou lišit podle kondice daného člověka a podmínkách kolem něj. Pokud nijak příznivé nejsou, mohou způsobit smrt podchlazením či přehřátím. Dále vlivy prostředí mohou být příčinou udušení, utonutí či uhoření nebo přivodit smrtelný úraz třeba padajícím stromem.
Smrt podchlazením nastává v případě, že tělesná teplota klesne pod určitou teplotu. Za kritickou hranici se považuje 26°C.
-
Smrt způsobená jiným člověkem
V případě, že k usmrcení jedince dojde působením někoho jiného, může se jednat o zabití či vraždu. Obojí je přitom trestné a zákonem postižitelné. Vražda je definována jako úmyslné usmrcení člověka, zabití potom pouze jako smrt způsobená jiným člověkem. V podstatě lze říct, že se může jednat o neposkytnutí pomoci či smrt způsobenou nedbalostí anebo usmrcení neúmyslné. Počet vražd v České republice má spíše sestupnou tendenci. Zatímco v roce 2008 museli kriminalisté vyšetřovat 202 vražd, v roce 2018 to bylo pouze 116 vražd. Nejvíce vražd připadá na kraj Praha, Středočeský a Jihomoravský. Z hlediska vraždy je jediná do jisté míry legální cesta a to poprava, vykonaná jako rozsudek trestu smrti.
-
Smrt způsobená zvířetem nebo rostlinou
Zemřít lze i v důsledku napadení zvířetem. Zde se neposuzuje, zda-li zvíře jednalo úmyslně nebo v důsledku obrany – taková smrt je považována za zabití. Zabíjet ve své podstatě může rovněž rostlina a to nejčastěji jedem.
