Novinové titulky a články v posledních pár letech nepřinášejí ohledně naší budoucnosti žádné dobré zprávy. Především, co se týká globálních změn, jako je oteplování naší planety a zvyšující se počty ohrožených druhů zvířat i rostlin. A právě toto téma poslední dobou nenechává vědce spát. Podle služby IPBES neboli Mezinárodního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby se blíží období, kdy z povrchu Země vymizí mnoho druhů. Podle střízlivých odhadů by se mohlo jednat dokonce o milion z celkového osmi milionů druhů. Takto to alespoň stojí ve zprávě OSN, která byla vytvářena po 3 roky přibližně 450 odborníků a čítá kolem 1800 stran.
Důvody stojící za hromadným vymíráním
Životní styl se neustále zrychluje, populace se zvyšuje. Podle některých čísel došlo od roku 1970 téměř ke zdvojnásobení počtu lidí na Zemi – z 3,7 miliardy na 7,6 miliardy. A takové množství lidí vyčerpává v mnoha ohledech planetu. Občas aniž by si to neuvědomovali. Vymírání druhů tak může způsobovat například:
- Zemědělství – uživit takovou populaci vyžaduje rozlehlé zemědělské plochy a produkci. Přirozené prostředí, jako jsou lesy, bažiny, louky, jsou upravovány na pole a pastviny, či jsou jinak upravovány pro plodiny. Země je devastována, postřikována chemikáliemi a umělými hnojivy a vytěžená ze všech živin.
- Černý trh – spousta živočichů je kriticky ohrožena právě díky překupníkům na černém trhu, kteří je nelegálně loví. Jde jim například o slonovinu, hadí kůže, kožešiny, apod.
- Průmysl – potravinářský, kosmetický, oděvní i další odnože průmyslové výroby nesou svůj podíl viny na přeměně naší planety. Nejdiskutovanější je v současné době palmový olej a jeho přidávání do různých produktů.
- Invazivní druhy – podle odhadů odborníků klesl výskyt původních druhů v jejich tradičním prostředí přibližně o jednu pětinu. Počet invazivních nepůvodních druhů rostlin i zvířat poté na některých místech vzrostl dokonce o 70%. Dochází k tomu vyháněním druhů z jejich obvyklých stanovišť a také cíleným vysazováním.
- Znečišťování – plastové obaly, nerozložitelné materiály, chemikálie i plyny společně s nešetrným hospodářstvím způsobily poškození přibližně 75% plochy země a 66% plochy moří. Z hlediska vodní plochy jde především o masivní rybolov a ničení korálových útesů.
Mluví se o globálním oteplování i znečištění. Ale co vyčerpávání a toxikace půdy?
K vymírání by nedošlo poprvé
Hromadné nebo též masové vymírání není nic, čím by si už naše planeta během svého vývoje neprošla. K významnému snížení biodiverzity došlo už celkem pětkrát, menších obměn životních forem na zemi už ale bylo bezmála 20. Doposud byla původcem vždy nějaká přírodní katastrofa, jako je vulkanická činnost, asteroid nebo záplavy. Nyní poprvé by za toto hromadné vyhynutí mohl nést odpovědnost člověk a jeho činnost. Největší pětka událostí tzv. Velká pětka vymírání byla stanovena v roce 1982 dvěma paleontology Jackem Sepkoskim a Davidem Raupem.
Velká pětka vymírání:
- Období ordovik-silur (440 – 450 milionů let) – vymíráním došlo ke snížení biodiverzity o 27% čeledí a celkem 57% rodů. Vědci tak toto vymírání považují za druhé největší. Kromě vulkanismu je často jako viník označováno i gama záření.
- Období pozdního devonu (360 – 375 milionů let) – vulkanismus, výrazné globální ochlazení nebo též pád komety mohou stát za tímto vymíráním. Některá z těchto katastrof způsobila, že došlo k poklesu hladiny moří, čímž se snížil i obsah kyslíku v oceánech. Důsledkem bylo vymření 19% čeledí z toho 50% rodů. Vymřelo cca 70% všech druhů.
- Období perm-trias (cca 250 milionů let) – jedná se o největší vymírání v historii naší planety. Z povrchu Země zmizelo 57% čeledí a 83% všech tehdejších rodů z živočišné i rostlinné říše. Příčinou byla pravděpodobně masivní vulkanická činnost, která změnila výšku hladiny moří a procento jejich salinity.
- Období trias-jura (cca 205 milionů let) – asi 23% čeledí a 48% rodů vymřelo po globálních změnách klimatu v důsledku pádu asteroidu nebo vulkanické činnosti.
- Období křída-paleogén (cca 65,5 miliónu let) – nejmladší a nejznámější vymírání zasáhlo především dinosaury. Vymizelo 17% čeledí, 50% rodů a 75% druhů. Za příčinu je považován dopad asteroidu, vulkanismus nebo pokles hladiny moří. Nejpravděpodobnější je kombinace všech těchto faktorů.
Vymření dinosaurů je asi nejznámější vymírání. Rozhodně ale nebylo největší.
