Ráno vstaneme, vyčistíme si zuby, nasnídáme se, dáme si kávu, jedeme do práce, pracujeme, jíme, jedeme domů, sledujeme televizi, jdeme spát. Většina činností, které vykonáváme v dospělosti, spadne po nějaké době do kategorie průměrnosti. Odrazem této nudné šedi je potom nezajímavý svět kolem nás, kdy máme pocit, že nás v něm nečeká nic nového. Všechno je stále stejné a, jak říká sociologická definice každodennosti, předvídatelné. Naše smysly jsou otupělé a informace přijímají pasivně. Protrhnout tento koloběh stereotypních situací je s přibývajícím časem náročnější a náročnější. Je to způsobeno také tím, že mnohé vědy, náboženství nebo dokonce filosofie se zabývají podle nich důležitějšími tématy, jako například o vesmíru a naší pozici v něm, sledují naše poznání v této nudné realitě. Každodennost z tohoto hlediska není definována jako problém. A přitom jsou tu určité zdroje, z nichž můžeme čerpat energii, poznání a radost i pro všední dny.
Známé a neznámé
Zpočátku je běžné, že se radost a moudrost hledá ve věcech známých. Často opomíjené, ale přitom tak cenné, jsou ale i věci, které neznáme. A nevíme toho opravdu hodně.
- nevíme, proč musíme spát
- jak funguje náš mozek
- jestli je čas skutečný
- zda jsou kolem nás paralelní světy
- nevíme, proč je tu gravitace
- a nevíme vlastně proč my tu jsme právě teď a tady a můžeme se ptát proč
Nakonec ani tolik nezáleží na tom, co si myslíme, že víme. Pravděpodobně se totiž mýlíme. A stejně tak i ostatní. Většina neznámého je kolem nás a v podstatě jenom stačí si to stáhnout do své každodennosti a tím ji narušit. Přijmout toto neznámé je ale často provázeno pocitem hrůzy a děsu. Ten je přitom ale tak osvěžující, provokující a osvobozující a připomíná nám, že stojíme přímo na hranici známého i neznámého. Stačí pouhý pohled na temnou noční oblohu plnou hvězd. Pohled přímo do oka nepochopitelného a nekonečného vesmíru nám ukáže, jak malí vlastně jsme. A kolik neznámého a fascinujícího tu stále kolem nás je. Vzrušení z toho, že jsme poznali něco nového, je velmi prchavé. Naproti tomu vzrušení z toho, že něco nevíme, je trvalejší.
Proč vlastně musíme spát? Opravdu to bez toho nejde? A proč ne?
Velkolepost v našem životě
Noční hvězdná obloha. Je tajemná a probouzí v nás úžas. A to ne proto, že bychom snad věděli, proč tam všechny ty hvězdy jsou, ale právě proto, že to nevíme. Obecně bychom se na ni měli dívat častěji a ne jen v okamžiku, kdy chceme hledat odpovědi na smysl života. Měli bychom v noční obloze nacházet perspektivu, naplňovat svůj každodenní život. Když budeme opomíjet svou neznalost a snažit se si ji nepřipouštět, můžeme se snadno ztratit a stresovat se z věcí, na kterých ve skutečnosti zase tak moc nezáleží. Můžeme vnímat tlak a úzkost, který na nás život vyvíjí. Ne tak, když budeme svou pozornost upírat k velkolepé podívané, kterou nad sebou máme každou noc.
- Chyby, které činíme, už se nám pak nebudou zdát tak důležité.
- Nalézt klid a vyvarovat se stresu bude snadnější.
- Každodenní aktivity, které v našem životě vnímáme jako plýtvání časem, získají na lesku a zajímavosti.
Přemítat s pohledem upřeným na noční oblohu bychom pro své zdraví měli tak často, jak jen můžeme. Z našeho života se totiž každým dnem vytrácí vitalita, až nakonec zbude jenom obnošený stereotypní život, na jehož konci nečeká nic jiného než smrt. Čas, který tu trávíme nám dává příležitost, nalézat podivnost, netradičnost doslova až kurióznost ve věcech, se kterými se setkáváme každý den.
Hygge – umění hledat krásné v každém okamžiku
Hygge přístup k životu se začal objevovat ke konci 20.století. Toto původem dánské a norské slovo má v obou těchto jazycích stejný význam, a to pohodový přístup k životu a umění nacházet něco krásného v každém momentu. Podle mnohých výzkumů jsou Dánové považováni za jeden z nejšťastnějších a nejspokojenějších národů na světě. Během těchto studií rovněž vyplynulo, co za tím stojí. Jedná se o aplikování určitých principů do každodennosti, díky kterým je pak snadnější radovat se ze života. Dánové nespěchají, nehoní se za dokonalostí, ale prožívají příjemné chvilky i během všedního dne. Za principy hygge lze považovat například:
- navození příjemné atmosféry – zapálení vonné svíčky, čerstvý vzduch
- dopřávání si v přiměřeném množství – domácí sušenky, zmrzlina, čokoláda
- čas v milé společnosti – povídání si, trávení času s rodinou
- uvolnění – nespěchat, nestresovat se, zastavit a zhluboka se nadechnout
Hygge je fenomén, který nelze přímo popsat, ale je nutné jej zažít. Například i z praní prádla nebo stírání může být nakonec celkem příjemná činnost, když si k ní zapálíte svíčku, nebudete spěchat či si k tomu pustíte hudbu.
Kdo říká, že milá společnost musí být jenom ta skutečná? Uvařte si kávu a prožijte svůj čas s kým jen chcete!
