Trest smrti je definován jako státem nařízené usmrcení člověka, jakožto trest za jeho zločiny. Zatímco v průběhu dějin bylo toto trestání tzv. „hrdelních zločinů“ poměrně běžné, během 19. a 20. století se od něj víceméně ustoupilo. Dnes je možné odsoudit člověka k trestu smrti „legálním způsobem“ celkem v 55 zemích světa. Jelikož se jedná o čin, který nelze nijak vrátit a po vykonání je definitivní, vyvolává trest smrti jako takový mnoho debat. Dříve, ale v podstatě i dodnes v některých zaostalých koutech světa, je možné být odsouzen k trestu smrti kvůli čarodějnictví, cizoložství, pro jiný politický nebo náboženský názor či jiné pro moderní společnost absurdní důvody. Ve vyspělejších zemích, jako jsou některé státy USA, Japonsko nebo Bělorusko se ale popravuje především z důvodu vážných trestných činů jako jsou například vraždy nebo mučení. V Československu byl zrušen trest smrti v roce 1990.
Vykonání trestu smrti
Způsobů vykonání trestu smrti existuje mnoho, avšak preferované jsou ty humánnější.
- Smrtící injekce – v praxi používaný od 70. let 20. století pro humánnější usmrcení oproti ostatním způsobům. V USA je to dodnes nejpoužívanější způsob popravy. Tato probíhá tak, že odsouzený je položen na stůl a do paží jsou mu vpíchnuty dvě jehly se smrtelným koktejlem látek. Jedna slouží jako záložní. Smrt je způsobena zástavou dechu a činnosti srdce.
- Popravčí četa – velmi rozšířený způsob popravy po celém světě. Rychlost a rovněž i způsob smrti je dán tím, do které části těla je kulka vystřelena. Průběh popravy se liší podle zvyků země, ve které je aplikován.
- Elektrické křeslo – ke smrti dochází díky střídavému proudu, jež zastaví srdce. Jedná se o způsob popravy, který je výhradně používán k USA. Byl zaveden jako humánnější způsob oproti oběšení. Napětí pouštěné do odsouzeného se pohybuje mezi 500 až 2 300 volty.
- Oběšení – metoda užívaná již od pravěku. Zatímco v Číně bylo oběšení považováno za vznešenou smrt, ve středověké Evropě bylo určeny pro nejnižší třídy. Při humánním způsobu je vypočtena délka lana v závislosti na váze vězně – ten si poté při propadu zlomí vaz. Pokud je lano nebo pád příliš krátké, může se vězen dusit i několik desítek minut.
- Plynová komora – uzavřená místnost, do které je vháněn smrtící plyn, je známá především z období druhé světové války. V USA byl ale tento způsob popravy naposledy použit ještě v roce 2012. Pokud vězeň vdechuje plyn ihned, ke smrti dochází v prvních minutách. Při zadržování dechu se utrpení prodlužuje. Tento způsob popravy je ale považován za alternativní.
- Další způsoby – mezi další používané i již nepoužívané způsoby popravy patří například gilotina (především Francie), garota (Španělsko a Portugalsko), ukamenování, upálení, ukřižování, a další.
Usmrcení injekční stříkačkou se dodnes užívá nejčastěji.
Ohlasy PRO trest smrti
Zastánci trestu smrti argumentují především tím, že ke smrti jsou odsouzeni zvlášť násilní pachatelé, kteří by mohli své počínání zopakovat. Představují tedy pro společnost nebezpečí v případě útěku z vězení. Rovněž jsou ale nebezpeční i pro své spoluvězně a ostrahu. Po usmrcení těchto viníků už ale k žádnému zopakování zkrátka nedojde. Jistým argumentem je i to, že doživotní věznění těchto násilníků je velmi drahé a nákladné, dokonce více než poprava. Souhlasné názory pro trest smrti udávají také spravedlnost odplaty – tedy „smrt za smrt“. Někteří poté dodávají, že odstraňováním násilníků z lidského genofondu dojde postupně ke snížení genů vedoucích k násilnému chování. K prokázání těchto argumentů ale nedošlo.
Ohlasy PROTI trestu smrti
Konečnost a definitivnost popravy představuje jeden z nejsilnějších argumentů zastánců zákazu trestu smrti. Jejich obava, že může dojít k justičnímu omylu totiž představuje velmi ožehavé téma. V mnoha případech bylo později prokázáno, že odsouzený není vinen v takovém rozsahu či je dokonce naprosto nevinný. Podle těch, co trest smrti odsuzují, si nelze být nikdy jist a trest smrti poté již nelze vzít zpět. Kromě tohoto má také každý člověk právo na život a pokud mu jej soud odejme, potom se snižuje na úroveň vraha. Menší argument představuje finanční zátěž poprav. Z tohoto hlediska ale bylo prokázáno, že udržování viníka dlouhodobě ve vězení je mnohem dražší.
Každý má právo na život. I přesto, že jsme to my ostatní, kdo tyto životy živí.
