Posledních několik jednotek až desítek let lékaři důrazně varují, že účinnost některých léčiv z dlouhodobého hlediska klesá. Pacienti musí zvyšovat dávky užívaných léků a mnohdy ani to nepomáhá. Způsobeno je to hned několika faktory. Bakterie, houby, viry a další škodlivé látky se vyvíjejí a dochází u nich ke zvyšování odolnosti. Svůj podíl viny na tomto nesou i lidé sami. Lékaři antibiotika a další léky předepisují mnohem častěji, než by bylo záhodné. Mnohdy je podávají pacientovi i za pouhým účelem prevence, aniž by k samotné infekci či nemoci došlo. Lidský organismus se tak přibližně po sto letech užívání takovýchto léků stává vytrvalejším a odolnější.
Mnohé léky, které ještě před několika desítkami let bez problémů zabíraly, jsou dnes neúčinné. Velmi významný pokles účinků je znatelný ale nejen u antibiotik, ale také u klasických prášků na bolest. Většinu z nich lze pořídit i bez receptu, načež způsob jejich užívání je na samotném pacientovi. Nadměrné potlačování bolesti ale přitom v důsledku může vést k zanedbání závažného zdravotního problému. Bolest jako taková je sice nepříjemný pocit, ale představuje signál nebezpečí, že něco není v pořádku. Je také nejčastějším důvodem, proč lidé vyhledávají lékařskou pomoc. Ačkoliv za sebou moderní léky nemají příliš dlouhou historii už dnes mnohé z nich pozbývají svých schopností.
-
Antibiotikum
Už na konci 19. století jistý francouzský lékař zjistil, že některé plísně z rodu štětičkovec zabíjí bakterie. Jeho výzkum se ale bohužel nedostal do širšího povědomí. Teprve v roce 1929 byla ve studii skotského lékaře Alexandra Fleminga konkrétně popsána plíseň, která zabíjela bakterie. Izolovat ji sice nebyl schopen, ale o toto se postarali další vědci, kteří v jeho výzkumu pokračovali. K objevu penicilinu došlo náhodou, kdy Fleming našel na jedné neumyté petriho misce právě tuto plíseň.
V současnosti je známo přibližně 6 000 látek s antibiotickým účinkem, ale v praxi jich je užíváno přibližně 70. K prvnímu masivnímu užívání antibiotik dochází v souvislosti s léčením zraněných ve druhé světové válce. Lékaři byli překvapeni velmi rychlým účinkem léků, a tak postupně došlo k jejich využívání i pro veřejnost. V roce 2014 bylo podle zjištění v České republice prodáno přes 15 miliónů balení antibiotik. A toto číslo rok od roku narůstá. Z důvodu nízké účinnosti jsou antibiotika předepisována opakovaně, čímž ale dochází pouze k další adaptaci bakterií i lidského těla na jejich působení. Za snižováním léčivých schopností ale nestojí pouze lékaři a pacienti, ale také velkochovy zvířat. Zde se antibiotika podávají zvířatům z důvodu snadnějšího nabírání hmotnosti a tedy rychlejšího dosažení prodejní velikosti. Antibiotika se tak ale dostávají do masa, kde ho přijímají lidé a opět si na něj pěstují odolnost. Z konkrétních léků jsou to například Penicilin, Amoxycilin, Gentamicin, Erytrocin či Framykoin.
Za snižování účinnosti léčiv mohou i velkochovy zvířat. Zvířatům jsem podávána antibiotika pro zrychlení růstu.
-
Analgetika
Jako analgetika jsou označovány léky, které jsou používané k úlevě od bolesti. Díky nim dochází ke stavu nazvanému analgesie, který lze přeložit jako stav bez bolesti. Nejčastěji je lze užívat v podobě prášků, ale výjimkou nejsou už ani v podobě sirupů, krémů, gelů nebo náplastí. Nejstarším lékem na bolest je aspirin. Látka, kterou tento lék obsahuje, se nachází rovněž i ve vrbové kůře. Její účinky na snižování horečky a tlumení bolesti přitom byly objeveny už v 5. století př.n.l. Hippokratem. Jako nám známý Aspirin se ale dostala na trh až v roce 1899, kdy byla patentována. V 50. letech 20. století potom byla následována stejně známým Ibuprofenem.
Vzhledem ke skutečnosti, že valná část analgetik je volně dostupná, dochází k jejich nadužívání. Lidé si je kupují pod komerčními názvy jako je Brufen, Ibumax, Nurofen, Ibalgin, Aspirin a další. Jenom v roce 2012 se podle zjištění v České republice prodalo kolem 7,4 milionu balení Ibalginu. Obliba tohoto léku roste od přelomu století a je celkem běžné, že jej lidé užívají denně. Nejenom, že tak dochází k přecházení mnohdy závažnějších onemocnění a ignorování bolesti, která na ně může ukazovat, ale rovněž k adaptaci těla na tyto látky. Nadměrné užívání analgetik s sebou ale nese ještě další problémy. Konzumování léků proti bolesti na časté nebo dokonce denní bázi, vede k problémům se zažíváním. Při překračování maximální denní dávky 1 200 mg (2x 600 mg nebo 3x 400 mg) se může dostavit průjem, zácpa, bolesti hlavy, nevolnost, poškozování tenkého střeva, srdečnímu selhání, poškození ledvin či vzniku žaludečních vředů.
Že ibalgin je používán na denní bázi svědčí i jeho přezdívka „lentilka“.
